Martin Chochel

O mne

Pocházím z Malé Veleně u Děčína, a aktuálně, od roku 2007, jsem náplavou na Karlovarsku. Vzhledem k níže popisovanému je většina obrazů situována právě do zdejších přírodních kompozic. Ale abych nepředbíhal, od dětství jsem pokreslil a pomaloval stohy papíru. Párkrát jsem si kreslením i něco málo přivydělal. I tak mě ale život stále směroval jinam, do další oblasti mého, dá se říci, "hlubokého zájmu" - do přírody a jejího poznávání. Obě tyto oblasti se v průběhu let krátce protínaly (kresby zvířat, rostlin nebo např. schémata vzniku pískovcových skal), ale stále si víceméně žily jen tak vedle sebe. 

Už ani nevím jak, ale v roce 2011 se mi do ruky dostalo několik šepsovaných pláten a já se rozhodoval, co s nimi. Začal jsem tedy malinkým zátiším, pak přišla žlutá imprese "Cesta k třešňovce", "Bukový les u Ryžovny", obraz bukového lesa "Po dešti"... Pak už to tak nějak vzalo samospád, akrylové barvy vystřídaly oleje
a detaily v obrazech začaly pohlcovat zkratky. To jsem se zakotvil ve vlastním pojetí impresionismu. Nebo "poetickém realismu", jak jsem si nedávno o sobě přečetl. Rozhodně nejsem a nebudu natolik samolibý, abych tvrdil, že umím malovat a že jsem v tom dobrý. Taková silná tvrzení pouštět nehodlám. Co mě tlačí vpřed, je skutečnost, že ze svého okolí, ale i od lidí, co se na má "díla" přijdou podívat, slyším, že se jim to líbí. A protože taková podpora potěší a nejde namalovat jen jeden obraz a tím pak skončit, pokračuji v přetváření barev a pláten na obrazy dál. To tedy i přes občasný pocit neumětelství a "kýčařství", který občas mám.

Nejčastější paleta barev nese tlumenější spektrum modré, zelené, hnědé a okru. Občas přemýšlím nad tím, jaké by to asi bylo malovat v mistralem pročištěné atmosféře jižní Francie, ale když pak maluju nějaký český plenérový motiv (80 % mých obrazů je plenérová alla prima), uvědomím si, jak je těžké bojovat s "naší" tlumenější barevnou nabídkou a tato výzva pak dává bohatě zapomenout na touhu po čistých sytých barvách mediteránu. Mými motivy jsou hlavně přírodní scenérie. Uvědomuji si, že málo tvořím ucelené krajinky, spíše jde o výřezy scenérií - "krajinná zátiší" - to je ale asi, vzhledem k impresionistickému (někdy možná, jak je nálada, i s jistými expresionistickými úlety) směřování, obvyklé. Občas něco namaluji i jen z jednoduchého podnětu, kterým je třeba průsvit slunce kyticí ve váze nebo zajímavá mlha. Nejčastěji ale sklouzávám k vodě a listí - nejfrekventovanějším stavebním materiálům mých motivů. Namaloval jsem i několik figurálních obrazů, většinou ale jen z úzkého rodinného kruhu a něco málo zátiší. Mé obrazy si nekladou za cíl sdělovat skryté významy, jde hlavně o okamžité vjemy a jejich zachycení.

K obrazům obvykle přikládám krátký poeticky laděný, ale třeba i jen věcný komentář. Názvem lze také leccos popsat, ale často mě atakuje jakési nutkání sdělit i trochu toho, co cítím. Názvy čistých abstrakcí provokují, ale často pozorovatele svedou někam, kam se autor vlastně nikdy nepouštěl, a bez výkladu pak vznikají nové a třeba
i nechtěné asociace. U obrazů, které jsou v kontaktu s viditelnou realitou, může vznikat problém v jejich vnímání stroze dokumentačním směrem - to je strom, to je voda, to je ryba... Dodatkem k názvu tak zkouším, pokud nejsem k dispozici s osobním popisem, alespoň trochu nastínit důvod, proč jsem to maloval, a také sdělit trochu toho, co jsem u procesu tvorby vnímal - mysl je složitý soubor kombinace vjemů a jejich analýzy a ani při malování není plně koncentrována jen na tu obdélníkovou plochu, kterou je třeba zakrýt barvami.

Pakliže o mou tvorbu máte zájem i z pohledu potěchy oka ve Vašem životním prostoru, nebráním se prodeji svých obrazů. Řadě lidí, a to nejen u nás, ale třeba i v Německu, Polsku, na Slovensku a jinde už snad roli poskytovatele radosti plní. I proto uvádím ceny obrazů nebo jejich aktuální dostupnost (či spíše nedostupnost). Na jednu stranu je mi vždy líto se svého obrazu zbavit, na druhou je to ale nezbytné, protože, zvláště ty velké, mají nepříjemnou tendenci zabírat prostor, a to jak ten "dvourozměrný" na stěně, tak ten třírozměrný, pokud je mám někde skladovat, a pak tu jsou barvy, štětce, atd. atd. ... ale to už není příběh, který je nutné prezentovat. Zkráceně řečeno, obrazy krajin, krajinných zátiší, vody, zátiší, měst a lidí jsou zde pro potěchu oka internetových brouzdalů, ale i milovníků analogu, který lze na základě zájmu získat.

                                             .... i tyto dva už jsou, bohužel (ale i ...dík - je těžké ty pocity popsat) prodány. Motivů, nebo nových pohledů na ně, je ale stále dost.